Tester testuje elektroauto

Testujeme firemní elektroauta. Kolega získal možnost v reálném provozu vyzkoušet elektroauto a my se ptáme, zda by si ho dokázal představit jako služební auto. Na cestě na Moravu si ho vyzkoušel Jirka Kvasnička, který v PRINCIPAL zodpovídá za kompetenci testingu.

Tester testuje elektromobil

Nejdříve ze všeho bych chtěl podotknout, že bych nebyl dobrým testerem zapůjčených aut. Nesnažil jsem se jezdit až do posledního elektronu v baterce, nezkoušel jsem ani, jestli se na zadní sedadla vleze kůň a projet hořící budovou se zmrzlinou v ruce, to už vůbec. Test jsem pojal spíše jako víkendovou projížďku na východ naší republiky – Olomouc, Bruntál.

Funguje vůbec to elektroauto?

Dlouho mě zajímalo, jak to ti elektromobilisté dělají, že jezdí bez nafty a benzínu a nemají strach, že zůstanou bez „šťávy“ někde v polích. Tak jsem se domluvil, že mi to elektrovozítko půjčí a já se v něm projedu na delší trase, abych to zjistil.

Před samotnou jízdou mi byla předána nejlepší strategie jízdy a dobíjení od zkušenějšího: „Jezdi do 120 km/h, pak už to víc žere.“ a „U Lidlu se dá dobíjet zdarma.“ Pro jistotu jsem se vybavil ještě aplikací od ČEZ, abych mohl „tankovat za peníze“ a nemusel se spoléhat na prodejny Lidlu, kde se dá dobíjet jen během otevírací doby. Také jsem si našel odkaz na mapy, která zobrazuje stanice pro dobíjení po celé ČR, abych nebloudil, když mi bude docházet „palivo“.

Kolega mi vše ve 3 minutách vysvětlil a já jsem vyrazil se 100% baterkou na cestu.

Vyrážím na první jízdu

Když jsem do auta sedl, tak na mě blikal dojezd krásných 461 km. Musím říct, že na auto si není potřeba příliš dlouho zvykat. Elektřina je „návyková“, výkon dostatečný a zbytek ovládacích prvků je +- tam, kde byste je čekali.

První věc, kterou jsem udělal po "nastartování“, bylo spárování mobilu přes Android a vyrazil jsem z garáží směr Hradec Králové. Cesta pod koly ubíhala celkem dobře a já si stále hrál s „plynem“ a snažil se nepřekročit magickou 120tku. Loudal jsem se v pravém pruhu (asi poprvé za svůj život, jinak lítám v levém) a užíval si pocitu, že nemusím tankovat za „padesát“. Do kolon, kterých jsem cestou pár zažil, je auto opravdu boží. Auto skoro neslyšíte, zvládá bez cukání i rychlosti kolem 5 km/h, není třeba řadit, prostě paráda.

Když jedete 120 km/h v pravém pruhu, tak se stává, že se začnete nudit, a proto zkoumáte různé asistenty a další vychytávky. Zkrátka chcete vědět, co to auto umí a trochu se zabavit. Po zapnutí tempomatu nastal první problém. To auto se mě snažilo zabít! Má totiž zapnutou funkci, že po spuštění tempomatu zapne systém, který má tendenci řídit za vás. Takže mi neustále bralo volant a rovnalo mě do nechtěného pruhu. Tempomat jsem tedy okamžitě vypnul a hrál si dál s plynem.

Druhým pro mě naprosto příšerným asistentem bylo držení v jízdních pruzích, okamžitě jsem ho tedy vypnul. Třetí, opravdu vypečený a úplně zbytečný, je „VESS“, tedy Virtual Engine Sound System. Výrobci se nejspíš zdálo, že by v autě bylo moc ticho, a tak vám pouští takové podivné zvuky simulující motor.

Na Moravu jsem dorazil až večer, kolony byly pekelné. Do cíle jsem doplachtil bez nabíjení a ještě jsem měl rezervu 237 km.

Elektroautomobilem jezdíte mnohem častěji než s běžným autem

Druhý den jsem jel na nákup – jak jinak, než do Lidlu. Je to zvláštní, ale všechny elektromobilisty to táhne do Lidlu. Po dobu nabíjení jsem hrál hry na mobilu a četl si zprávy na Twitteru, takže ta půl hodinka utekla jako voda a já měl dojezd zase krásných 409 km.

Kontrolní otázka. Co uděláte, když máte elektroauto a „šťávu“ zdarma? Prostě jezdíte. Tu na bazén 80 km, tady zase na lasergame 60 km a nejraději byste jeli i do obchodu přes ulici. Prostě jsem si užíval volnosti a svobody nulových poplatků.

Komunita elektromobilistů a jejich mluva Zajímavé je, že se u těch nabíječek sbíhají stejní šílenci jako vy a hovor vypadá asi takto:

A: „Dobrej, tak co? Na jak dlouho to vidíte?“
B: „ Max 15 minut, už mám 65% a od 80% se mi to nabíjení zpomalí, takže pojedu a nažďuchám to zase někde u Jihlavy.“
A: „Aha, dobře, tak já tam zatím teda píchnu ten pomalej kabel a až dobijete, tak si vezmu tu CCSku“.
B: „Jasně, není problém, za chvíli budu.“
A: „A co to vlastně máte za baterku? A kolik s tím najedete?“
B: „Najedu něco málo přes 200 km, ale to stačí, jedu ze Slovenska a zatím všechno u Lidlu zdarma… Ale už se dívám po nějaké Tesle.“

Prostě boží. Jsou to hned kámoši a vy víte, že najdete společnou řeč. Hovory jsou vždy podle stejného vzorce a vy si připadáte, jako byste patřili do VIP skupiny lidí, kteří rozumí jen sami sobě a petrolheadi jsou pro ně lidi z dávných časů.

A jak Jirka hodnotí test?

Výhody:

• Klid v autě
• Super výkon a krouťák hned od nuly
• Žádné řazení a žádné turboefekty
• Dostatečný dojezd pro služební cesty
• Levný provoz (i v případě, že bych vše platil, byl bych cenově přibližně na 1 Kč/km, u nafty jsem nyní na cca 3 Kč/km)

Nevýhody:

• Menší dojezd než u spalovacího motoru tj. do Chorvatska s dětmi bych asi váhal, zda jet
• Méně dobíjecích stanic než čerpacích stanic – ale přibývají
• Zatím vyšší cena pořízení a uvidíme, jak na tom bude baterka po 10 letech

Elektromobil jako služební auto?

Do Prahy jsem dorazil naprosto bez problémů a auto jsem předával ještě s rezervou přibližně 200 km. Najel jsem cca 762 km a určitou představu jsem si o autě udělal. Neplatil jsem ani korunu, zato vím, kde jsou prodejny Lidlu v Uničově, Olomouci a Hradci Králové. Určitě bych si eNiro jako služební auto nechal líbit. Dobíjení fakt není takový problém. S dojezdem, který jsem měl, bych bez problémů zvládal jezdit do práce, ke klientům a sem tam bych se podíval i Moravu. Je to tiché, výkonné a návykové ježdění. Když je to navíc zdarma, tak je to pecka. Za mě to má více výhod než nevýhod.

Jiří Kvasnička

Head of Testing

Jsme PRINCIPAL
Podporujeme elektromobilitu